Jiří Hampl: Utajený objevitel (Klenová 2021)
Jan Svoboda (London, The Photographers’ Gallery, 2020)
Transformace geometrie (GHMP 2018)
Nepolapitelná struktura (Karlovy Vary 2017)
Jan Svoboda: Nejsem fotograf (Moravská galerie v Brně, 2015)
Napsal, vyryl, vytiskl a svázal (Masné krámy, Plzeň, 2014)
Josef Váchal: Magie hledání (GHMP, Dům u kamenného zvonu, 2014)
Legenda Josef Váchal (Karlovy Vary 2013)
Zdeněk Sýkora: 90 (GHMP 2010)
Zdeněk Sýkora: Grafika (Příbram, Olomouc, Litvínov, Klatovy 2008-9)
Strukturní směřování (Praha, Galerie Doubner 2006)
Svět jako struktura, struktura jako obraz (Klatovy 2003)
Jiří Hampl: Utajený objevitel
Galerie Klatovy/Klenová, 2021 (28. 3. – 6. 6.)
Kurátor: Jiří Machalický
„Výtvarný názor fotografa Jiřího Hampla se rozvíjel od počátku šedesátých let. Brzy se stal zajímavou osobností patřící k okruhu Klubu konkretistů. Jeho volná tvorba není příliš rozsáhlá, ale o to soustředěnější a kvalitnější. Vytvářel citlivé portréty a záznamy prostředí. Zajímaly ho struktury dřeva nebo jednoduché tvary, z nichž vznikaly přísně uspořádané kompozice. (…) Vedle fotografií vytvářel nápadité reliéfy a objekty ze snadno dostupných materiálů, ze dřeva, plechu či polystyrénových obalů. Nepříliš rozměrné objekty mají blízko k neokonstruktivismu, ale přitom se v nich zrcadlí čas. Fantazie se promítá do půvabných loutek, pro které vymýšlel vlastní příběhy a dramatické miniatury…“ (Jiří Machalický)
K výstavě vyšla publikace: Jiří Hampl – utajený objevitel /Fotografie a objekty/ koncepce: Jiří Machalický, grafická úprava: Lenka Jasanská, fotografie: Lukáš Jasanský, vydala Galerie Klatovy/Klenová, 2021.
Jan Svoboda: Against the Light
Against the Light je první velkou britskou prezentací českého fotografa Jana Svobody(1934-1990) od jehoprvnísamostatné výstavyv The Photographers' Gallery v roce 1982. Svoboda se snažil nově definovat jazyk a vnímání fotografie, dekonstruovat její zpracování a formu, hrát si s tématemi jehoprezentací a uvažovat o médiu vevztahu k malířství a sochařství v rámci tradic symbolismu, romantismu a modernismu. Jeho sebereflexivní, spekulativní díla připravila půdu pro širší experimenty s fotografickou apropriací a činí jej jedním z průkopníků konceptuální fotografie.
The Photographer´s Gallery, London, UK, 2020 (20. 2. – 20. 9.) Kurátor: Pavel Vančát with Clare Grafik
Transformace geometrie.
Sbírky Siegfrieda Grauwinkela, Berlín a Miroslava Velfla, Praha
Městská knihovna, GHMP, Praha, 2018 (28. 11. - 31. 3. 2019) Kurátorky výstavy: Ljuba Beránková, Hana Larvová Architekt: Jan Smejkal
Grafické řešení: Petr Babák, Zdeněk Růžička (Laboratoř)
Výstavava Transformace geometrie představuje na profilu dvou významných soukromých sbírek – Sammlung Siegfried Grauwinkel, Berlín a Miroslav Velfl, Praha – mimořádná díla významných českých i zahraničních umělců, která vycházejí z reduktivních geometrických, respektive strukturálních konceptů. Poprvé v tomto rozsahu tak zprostředkovává divákům vzájemný dialog dvou sběratelských strategií v rámci téhož tématu.
Vystavení umělci: Horst Bartnig, Max Bill, Max Cole, Piero Dorazio, Rita Ernst, Günther Förg, Günter Fruhtrung, Johannes Gecceli, Camille Graeser, Milan Grygar, Kuno Gonschior, Marcia Hafif, Callum Innes, Imi Knoebel, Radek Kratina, František Kyncl, Karel Malich, Kenneth Martin, Manfred Mohr, François Morellet, Jan van Munster, Kenneth Noland, Elisabeth Sonneck, Zdeněk Sýkora, Günther Uecker, Rudolf Valenta, Victor Vasarely a další.
Nepolapitelná struktura: Umění konstruktivistických a strukturálních tendencí ze sbírky Miroslava Velfla
„Výstava a publikace se snaží interpretovat díla z rozmezí 60. let minulého století téměř do současnosti na základě toho, jak lze strukturu vnímat v tomto časovém vývoji a z dnešní perspektivy. K reinvenci budoucnosti je nejen pro umění struktura základním předpokladem. Cílem projektu je mezigenerační a mezioborová diskuze nad těmito tématy (…). Všechna díla pocházejí ze sbírky Miroslava Velfla, který tyto tendence dlouhodobě sleduje v umění významných českých i zahraničních autorů.“ E. Jeřábková
Vystavení umělci: Hugo Demartini, Rita Ernst, Torben Giehler, Camille Graeser, Ivan Chatrný, Vladimír Kokolia, Radek Kratina, Elsi Spitmann Kyncl, František Kyncl, Karel Malich, Kenneth Martin, Manfred Mohr, Francois Morellet, Zdeněk Sýkora
Galerie umění Karlovy Vary, 2017 (29. 6. - Koncepce výstavy: Edith Jeřábková a Martina Vítková Kurátorka: Veronika Žáková Grafické řešení výstavy a publikace: Tereza Hejmová
K výstavě vyšla stejnojmenná publikace. Texty: Edith Jeřábková, Jaroslav Vančát, Martina Vítková, Anna Daudrich, Václav Janoščík, Jan Andres, Vladimír Vondrejs, Anton Markoš a Fatima Cvrčková a Pavel Kappel. Verzone, Praha 2017.
Jan Svoboda: Nejsem fotograf
Moravská galerie v Brně, 2015 (19. 11. – 21. 2. 2016) Kurátor: Jiří Pátek
„Výstava staví vedle poněkud abstraktní autorovy postavy stvořené historií fotografie a dějinami umění její civilnější variantu, v níž jsou umělecké otázky vztaženy k sociální realitě. Autorův archiv, uložený v Moravské galerii umožnil, podívat se na Jana Svobodu optikou, jež dává tušit, že jeho život i tvorbu nenaplňovaly pouze úvahy mířící do vyšších sfér, ale také prozaické věci jako zaměstnání, vztahy s lidmi a institucemi. Obecně jde však především o to, podívat se na autora nikoli jako na uměleckého fotografa, ale spíše jako na umělce s fotoaparátem.“ J. Pátek
K výstavě vyšla stejnojmenná publikace. Texty: Pavel Vančát, Jiří Pátek, Katarína Mašterová, Antonín Dufek, Jaroslav Anděl, Petr Rezek. Vydala Moravská galerie v Brně, 2015.
Josef Váchal: Napsal, vyryl, vytiskl a svázal
Masné krámy, Západočeská galerie, Plzeň, 2014 (15. 10. - 31. 12.) Autorka: Marie Rakušanová
Kurátorka: Petra Kočová
V letošním roce uplynulo 130 let od narození všestranného umělce Josefa Váchala (1884–1969). Těžiště díla tohoto originálního tvůrce, pohybujícího se mezi styly a žánry, spočívá v knižní tvorbě, které se věnoval po celý svůj život. Právě jí je výstava věnována. Představuje Váchalovy autorské tisky, mezi které patří proslulé tituly jako Šumava umírající a romantická, Ďáblova zahrádka aneb Přírodopis strašidel, či Krvavý román, ukazuje však také obrovskou šíři Váchalovy rukopisné produkce i jeho experimenty s písmem a převzatými obrazy. Prezentuje nejen Váchalovu knižní tvorbu, ale také s ní související realizace z dalších tvůrčích oblastí. Váchal byl vášnivým milovníkem knih a jeho bohatá četba se odrážela v ideové náplni jeho volných děl: obrazů, kreseb, volných grafických listů a dokonce i v úpravách nábytku. Váchalovo dílo je na výstavě kontextualizováno – naznačeny jsou dobové fenomény, které jeho knižní i volnou tvorbu významně ovlivňovaly, jako byly okultismus, náboženství, filozofie, věda, ale také pokleslé žánry lidové četby, kramářských písní, folklorních diablerií apod.
NEJSOU FOTOGRAFIE
K výstavě vyšla stejnojmenná publikace. Marie Rakušanová: Josef Váchal / Napsal, vyryl, vytiskl a svázal. Arbor vitae + Západočeská galerie + Památník národního písemnictví, 2014. ISBN 978-80-7467-045-9.
Josef Váchal: Magie hledání
Výstava nově interpretovala vztah Josefa Váchala (1884 1969) k magii a okultismu. Byly zde vedle Váchalových děl prezentovány okultistické knihy z Váchalovy pozůstalostní knihovny, ale i staré tisky a rukopisy démonologického, magického či hermetického charakteru, které buď prokazatelně vlastnil, nebo je studoval v pražských knihovnách a studovnách. Výstava naznačila konceptuální rozměr Váchalova vztahu k magii a k četbě a promýšlení okultní literatury. Na výstavě byla prezentována řada exponátů z Literárního archivu Památníku národního písemnictví a také ze sbírky Miroslava Velfla.
GHMP, Dům u kamenného zvonu, 16. 9. 2014 - 3. 1. 2015 Kurátorka: Marie Rakušanová Architekt výstavy: Zbyněk Baladrán
Legenda Josef Váchal
Becherova vila, Galerie umění Karlovy Vary, 2013 (5. 11. - 5. 1. 2014) Kurátor: Marie Rakušanová
Výstava nazvaná Legenda Josef Váchal představila v karlovarské Becherově vile Váchalovo dílo, které sesbíral německý sběratel Paul Heinicke. Váchal se s ním potkal v roce 1913, kdy pro něj vytvořil ex libris, k další spolupráci potom přizval i svého žáka Josefa Hodka. Sbírka, která se stala součástí sbírky Miroslava Velfla, se veřejnosti představila vůbec poprvé. Kromě Váchalových grafických listů tu byly k vidění i keramika, knihy a vzájemná korespondence umělce a jeho mecenáše, vytvářející plastický obraz neobvyklého přeshraničního přátelství.
K výstavě vyšla publikace. Legenda Josef Váchal: ze sbírky Paula Heinickeho / Legende Josef Váchal: Aus der Sammlung Paul Heinicke / texty Marie Rakušanová, Lothar Sommer, Pavla Vargová, Arbor vitae, 2014
Zdeněk Sýkora: 90
Městská knihovna, GHMP, Praha, 2010 (19. 2. - 2. 5.) Kurátor: Pavel Kappel
Výstava k devadesátinám Zdeňka Sýkory představila v reprezentativním výběru téměř stovky prací z prestižních zahraničních a českých sbírek průřez jeho celoživotní tvorbou: rané abstraktní práce z konce padesátých let, struktury z let šedesátých i na principu náhodnosti založené liniové obrazy z období posledních třiceti let. Na rozdíl od poslední retrospektivní přehlídky Sýkorova díla v Městské knihovně v roce 1995 se tato výstava více zaměřila na některá základní témata a objasnění klíčových pojmů jako například struktura nebo náhodnost.
fotografie © Lenka Sýkorová — více na www.zdeneksykora.cz
Zdeněk Sýkora: Grafika
Zdeněk Sýkora se svojí tvorbou jako jeden z mála českých umělců zapsal do dějin světového umění. Od modernistické malby se záhy dostal k složitě formulovaným dílů, založeným na kombinaci matematizované náhody a geometrické abstrakce. Kromě stěžejního malířského díla vytvořil Sýkora také kolem šedesáti grafik, někdy volně vycházejících z hlavní malířské linie jeho tvorby, často však zkoumajících specifické problémy barevnosti a strukturality. Grafická tvorba umožňovala Sýkorovi v tehdejších svazujících poměrech také jinak těžce dostupnou komunikaci se zahraničními diváky. Do mezinárodního povědomí jej dostalo mimo jiné i zastoupení jeho grafiky na Dokumentě 4 v roce 1968 a na Tendecích 4 v Záhřebu v roce 1969. Úhrnný soubor grafického díla Zdeňka Sýkory vykazuje vysokou uměleckou autonomii a je – při nedostupnosti možností seznámit se s celkem jeho malířského díla v souvislé instalaci – velmi účinnou připomínkou jeho výsadního postavení na české výtvarné scéně.
Galerie Františka Drtikola, Příbram (10. 4. - 31. 5. 2008)
Galerie Ceasar, Olomouc (1.7. - 31. 7. 2008)
Galerie Radniční sklípek, Litvínov (10. 9. - 9. 10. 2008)
Galerie Klatovy / Klenová (9. 11. 2008 - 4. 1. 2009)
Kurátoři: Lenka Sýkorová, Pavel Kappel, Jaroslav Vančát & Pavel Vančát
K výstavě vyšla publikace. Zdeněk Sýkora: Grafika. Texty Lenka Sýkorová a Jaroslav Vančát. Gallery, Praha 2008
Galerie Klatovy/Klenová vydala ve spolupráci s autorem limitovanou edici serigrafických plakátů v úpravě Zdeňka Zieglera.
více na www.zdeneksykora.cz
Strukturní směřování
Galerie Doubner, Praha, 2006
Kurátor: Jaroslav Vančát
Výstava byla uspořádána jako doprovodná akce symposia České sekce INSEA a kreativního modulu Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, pořádaného ve dnech 9.-11. listopadu 2006 pod názvem Péče o obraznost / sémiotické přístupy k výtvarnému umění a ve výtvarné výchově. Zároveň představovala volné pokračování kurátorského konceptu představeného v Galerii Klatovy/Klenová v roce 2003.
Vystavení umělci: Eva Eisler, Pavlína Kahánková, Michal Klodner, Vladimír Kokolia, Petr Kvíčala, Stéphane Kylés, Martin Mainer, Robert Praxmarer, Václav Stratil, Zdeněk Sýkora, Jan Šerých, Radoslav Zrubec
K výstavě vyšla publikace: Strukturní směřování / Structural drift, texty Jaroslav Vančát a Aleš Svoboda, FHS UK, Praha 2014
Svět jako struktura, struktura jako obraz
Galerie Klatovy/Klenová, 2003 Kurátoři: Jaroslav Vančát a Aleš Svoboda
Rozsáhlý výstavní projekt, který se pokusil „prozkoumat, popsat a představit ony tendence české výtvarné tvorby od poloviny 60. let, které jsou založeny na užití rozsáhlého počtu elementů nadřazeny předem očekávaným celkům. Tyto tendence, navazující na analýzu objektu u Cézanna, v kubismu, dadaismu a surrealismu, se objevují i v poválečném umění a teprve postupně získávají nové obsahové vyznění. Na pozadí vývoje tvorby Zdeňka Sýkory, který je jednou z klíčových postav této výstavy, chceme představit díla se strukturálními rysy, vytvořená dalšími tvůrci, ať už k nim dospěli vědomě ( J. Mikeska, P. Kvíčala, I. Kafka, I. Chatrný) či bezděčně při sledování jiných cílů (Vl. Novák, D. Chatrný, P. Pavlík, Vl. Kokolia, M. Gabriel, Vl. Merta, O. Placht, M. Mainer, M. Titlová - Ylovský atd.). Ve vzájemné konfrontaci se tak ocitnou díla založená na geometrických a organických elementech a vztazích.“
K výstavě vyšla publikace: Svět jako struktura, struktura jako obraz (kat. výstavy). Texty Jaroslav Vančát a Aleš Svoboda, Galerie Klatovy/Klenová, 2003.
